Účast na jednáních pracovních orgánů EK

Pracovní orgány Evropské komise

ÚNMZ zajišťuje zastoupení ČR v pracovních orgánech Evropské komise – komitologických výborech a expertních skupinách zřízených evropskými právními předpisy, které spadají do působnosti Úřadu. Seznam těchto pracovních orgánů včetně kontaktních osob je uveden v tabulce níže.

Podrobnější informace o náplni jednání pracovních orgánů EK je možné získat na adrese radaeu@unmz.cz.

Složení Evropské komise a její priority

Aktuální sbor Evropské komise byl schválen Evropským parlamentem 27. listopadu 2019 a svého mandátu se ujal 1. prosince 2019 a tím zahájil své pětileté funkční období. Předsedkyně kolegia Ursula von der Leyenová provedla změny v organizačním členění EK a jednotlivé komisaře stanovila vedoucími projektových týmů zodpovídajících za určité tematické portfolio. Obchodní věci v rámci Komise zastřešuje Valdis Dombrovskis (Lotyšsko), ekonomické záležitosti vede Paolo Gentiloni (Itálie), energetickou politiku Kadri Simson (Estonsko) a výkonnou místopředsedkyní pro digitální věk a hospodářskou soutěž je Margrethe Vestager (Dánsko). Agendu vnitřního trhu vede Francouz Thierry Breton. Česká komisařka, Věra Jourová, která zastává post místopředsedkyně EK, je odpovědná za agendu hodnoty a transparentnost. Podrobnosti o personálním složení EK, jejím způsobu práce i rozdělení portfolií mezi komisaře jsou popsány na webových stránkách EK.

Hlavní priority Evropské komise pro období 2019–2024 jsou následující (více zde):

·         Zelená dohoda pro Evropu – stát se prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě,

·         Hospodářství, které pracuje ve prospěch lidí – prosazovat sociální spravedlnost a prosperitu,

·         Evropa připravená na digitální věk – posílit postavení občanů pomocí nové generace technologií,

·         Podpora evropského způsobu života – chránit naše občany a naše hodnoty,

·         Silnější Evropa ve světě – upevňovat naši odpovědnou vedoucí úlohu ve světě.

·         Nový impuls pro evropskou demokracii – rozvíjet, chránit a prohlubovat naší demokracii.

Základní cíle a priority své činnosti pro rok 2024 definovala Evropská komise ve svém pracovním programu ze dne 17. 10. 2023 s názvem „Jak dosáhnout stanovených cílů a připravit se na budoucnost“, ve kterém mj. klade velký důraz na zjednodušení pravidel pro občany a podniky v celé Evropské unii a představuje důležité iniciativy zaměřené na snížení administrativní zátěže a lepší provádění a prosazování práva EU. Vzhledem ke končícímu legislativnímu cyklu Evropská komise primárně plánuje jen omezený počet nových iniciativ, které jsou potřebné ke splnění zbývajících závazků Evropské komise nebo reagují na nové výzvy, jako je udržení evropské suverenity v klíčových technologiích, zvyšování hospodářské bezpečnosti Evropy atd. Z dlouhodobých iniciativ bude Komise pokračovat mj. v plnění cílů Zelené dohody pro Evropu, rozvoji v oblasti digitalizace či umělé inteligence a nověji např. připravovat právní regulaci pro oblast vesmíru.

Pracovní program se skládá z politického sdělení a čtyř příloh obsahujících seznam (I) nových politik a legislativních iniciativ EK pro rok 2024; (II) významných návrhů a iniciativ k racionalizaci požadavků na podávání zpráv, hodnocení a kontrole účelnosti (fitness check); (III) prioritních aktuálně projednávaných návrhů a (IV) projednávaných legislativních návrhů, které EK hodlá v následujících 6 měsících stáhnout.

Pracovní program Evropské komise na rok 2024 zahrnuje níže uvedené návrhy a iniciativy v působnosti ÚNMZ:

• návrh změny směrnice 2000/14/ES týkající se emisí hluku zařízení, která jsou určena k použití ve venkovním prostoru, do okolního prostředí,  jejímž cílem je zrušit povinnost předávat informace o hluku u venkovních zařízení, které jsou již uvedeny na štítcích;
• hodnocení fungování směrnice 2014/32/EU o měřidlech a směrnice 2014/31 o vahách s neautomatickou činností, které bude zaměřeno na oblast působnosti směrnic, technické požadavky a základní požadavky s ohledem na technologický pokrok a současný stav techniky, včetně digitalizace, a na posouzení možnosti zjednodušení ohlašovacích povinností vyplývajících ze směrnice pro členské státy;
• hodnocení fungování nařízení (EU) č. 1025/2012 o evropské normalizaci s cílem posoudit zejména schopnost evropského normalizačního systému včas poskytovat normy na podporu ekologického, digitální a jednotného trhu EU, zapojení malých a středních podniků do normalizace, procesní pravidla upravující žádosti o normalizaci, rozsah finanční podpory EU, potenciál pro zjednodušení a snížení administrativní zátěže, náklady na tvorbu norem v různých fázích procesu a pro různé zúčastněné strany atd.